Favoritem na euroligový titul je jeho obhájce, leč smečka vlčáků je silná a početná

Euroliga

Nová sezona basketbalové Euroligy je tady. Láká na několik novinek, na třaskavé přestupy, i příchody hráčů z NBA. A vše nasvědčuje tomu, že i tato sezona bude extrémně vyrovnaná.

Šampionem minulého ročníku je Real Madrid. A bude se snažit stát se čtvrtým týmem novodobých euroligových dějin, kterému se po Olympiakosu, Maccabi a Anadolu Efes povede titul obhájit.

Co je nového?

Euroliga pravidelně sleduje NBA, a bere si od ní to, co funguje. Čímž dělá nepochybně dobře. A proto přišlo to, co přijít muselo. I v Eurolize se bude nově hrát play in tournament. Šanci na play off po základní části tak dostane více než osm týmů jako dosud.

Počínaje touto sezonou postoupí rovnou do play off nejlepších šest týmů po základní části. Sedmý proti osmému po 34 kolech si to rozdají v jednom duelu o to, kdo skončí sedmý, a půjde na druhý nejlepší tým po základní části. Současně se proti sobě postaví 9. a 10. tým dlouhodobé části. Poražený má prázdniny, vítěz se utká se smutnějším ze souboje mezi sedmým a osmým po základní části. Vítěz tohoto duelu pak vyzve nejlepší tým po základní části. Všechny duely play in tournamentu se budou hrát na palubovce lépe umístěného celku po základní části.

Startovní pole

Zde beze změn. Znovu 18 týmů. A stejných jako v sezoně 2022/2023. Právo startovat v novém ročníku Euroligy si sice vysloužila Gran Canaria výhrou v EuroCupu. Ale účasti se vzdala, a to z finančně-logistických důvodů.

Vítěz off season

Zdaleka největší humbuk způsobil v létě Panathinaikos. Do týmu přišlo hned 11 nových hráčů plus kouč Ergin Ataman, který získal v sezonách 2020/2021 a 2021/2022 dva euroligové tituly s Anadolu Efes (a jak by určitě dodal, kdyby to četl, mohl mít i tři, ale ten třetí mu ukradl covid, kvůli kterému se sezona 2019/2020, kterou měl tým Efes skvěle rozjetou, nedohrála). Je trošku záhadou, že se majitel Dimitris Giannakopoulos zase rozhodl něco přisypat, ačkoli to není tak dávno, co nabízel tým k prodeji. Vedle mohutných investic do kádru dochází i k průběžnému zkrášlování OAKA arény, což taky nebude jen za úsměv a vlídné slovo. Pro Euroligu je ale samozřejmě dobře, že by měli Greens zase mít silnější slovo, neb Panathinaikos je jedním z tradičních týmů. Přitom v posledních třech letech výsledkově živořil a končil daleko od pozic pro play off. A fanoušci Panathinaikosu už potvrdili, že se na novou sezonu těší. Velmi. Zelenou variantu nových dresů s vyobrazením aténské akropole, které byly představeny 18. září ráno, vykoupili v jedenáct hodin dopoledne. Bílou potkal stejný osud krátce po obědě téhož dne.

Nejzvučnější posila

Euroliga se dočkala další várky hráčů, které jsme byli zvyklí sledovat v NBA. V Evropě budou zkoušet štěstí PJ Dozier, Frank Kaminsky, bratři Hernangomezové, nebo Jabari Parker. Nejsilnější ohlas ale způsobil příchod Kemby Walkera. Čtyřnásobný účastník All Star game a borec, který zažil v NBA pět sezon, ve kterých dával přes 20 bodů na zápas. Ale to je minulost. Poslední soutěžní zápas odehrál bývalý hráč Charlotte nebo Bostonu 9. ledna tohoto roku. Za Monaco, kam přestoupil, aby posílil už tak neuvěřitelně nadupaný backcourt, ještě v nové sezoně francouzské ligy nenastoupil.

Co od něj vlastně čekat? Těžko říct. I sám Walker řekl, že neví, co od sebe čekat. Dobře tedy, budeme trpěliví a budeme zvědaví.

Kdybych si měl tipnout, kdo z posil z NBA bude mít směrem ke svému týmu největší pozitivní impakt, a bude nejvíc vidět, ukážu na Willy Hernangomeze z Barcelony. MVP posledního Eurobasketu má za sebou dobré mistrovství světa, a už i solidní start do ACB ligy.

TOP přestup v rámci Euroligy

Pro někoho Kostas Sloukas, pro někoho Campazzo. Ja váhal mezi Campazzem a Nikolou Mirotićem. A nakonec volím Mirotice. Po ukončení jeho kontraktu v Barceloně se strhla sága, na základě které Mirotić každý druhý týden podepisoval někde jinde. Crvena Zvezda, Panathinaikos, Olympiakos, Partizan. Všechny tyto celky byly ve hře. V Partizanu už skoro podepisoval. Nakonec je z toho Olimpia Milán. Což je pro mě osobně překvapení. Že Mirotić šel od jednoho trenéra, který moc volnosti ve hře nedává (Jasikevičius) k jinému (Messina). Ale jasné je, že šance Milána na čelní příčky se příchodem Mirotiče zvyšují.

Přestup, který vyvolal nejvíc emocí

Krysa, zrádce, gauner, egomaniak, lhář. Všechna tahle prímová pojmenování si od tvrdého jádra fanoušků Olympiakosu z Gate 7 vysloužil Kostas Sloukas. Který, údajně kvůli sporům s koučem Olympiakosu Bartzokasem, jenž ho chtěl za každou cenu natlačit do svých systematických škatulek, skončil v Olympiakosu, a podepsal v Panathinaikosu. Nic horšího v Řecku udělat nemůžete. A aby to bylo celé šťavnatější, populární aténské derby mezi Panathinaikosem a Olympiakosem se hraje hned v prvním kole. Klika pro Sloukase je, že se hraje v OAKA aréně, tedy na domácí půdě jeho nového týmu.

A jakou sílu jednotlivé týmy v nové sezoně budou mít?

Real Madrid. Obhájce trofeje nepřišel o nikoho důležitého, naopak přivítal s otevřenou tváří starého známého, rozehrávače Facu Campazza. Realu se hodně věří, a měl by být vysoko. Možná znovu úplně nejvýše.

Olympiakos. Finalista posledního ročníku přišel o MVP soutěže Vezenkova a o Sloukase. Přišli ale zajímavé posily jako Sikma, nebo borci, kteří se nechali vidět v dobrém světle na letošním MS, Brazdeikis a navrátilec Milutinov. I přes dvě velké ztráty bude Olympiakos znovu cílit na F4.

AS Monaco. Účastník posledního F4 má nadále velké ambice. Nikdo z klíčových hráčů neodešel, přes jisté spory zůstal rozehrávač James. Walker je otázkou, ale i bez něj má Monaco, i díky supersilnému backcourtu takovou sílu, že znovu musí myslet na F4.

Barcelona. Bez Šarase, bez Mirotiće. Pryč také Şanlı, Kurice, Tobey. Posily tuze zajímavé (Jabari Parker, Willy Hernangómez, nebo Brizuela). Barcelona nemůže mít jiné než nejvyšší cíle, ale zásah do týmu nebyl malý, a může trvat, než si vše sedne, a než se tým naučí nový systém a zvykne si na nového kouče Rogera Grimaua.

Panathinaikos. Více o něm výše. Se Sloukasem, Vildozou, Guyem, Juanchem Hernangomezem, Papapetrouem, Mitoglouem, Lessortem a dalšími, nemůže mít Panathinaikos nízké cíle. A ani nemá. Nový kouč Ataman mluví o F4, a pak že se prý bude vidět. Zisk titulu v řecké lize vidí tradičně sebevědomý po dvou letech vlády Olympiakosu jako samozřejmost.

Milán. Bude doufat, že nebude mít takovou smůlu na zranění jako v minulé sezoně a že Mirotić bude zářit. Základní pětka vypadá moc pěkně, a osobně čekám od Milána dobrou sezonu a to, že si bude brousit zuby minimálně na F4.

Fenerbahçe. Pod koš přišli Şanlı a Papagiannis. Na rozehrávku Madar nebo Neto (zapojí se ale až po něpříjemném zranění z mistrovství světa). Oproti původním zprávám zůstává rozehrávač Calathes. Pro mě je Fenerbahçe trochu nečitelné, ale kádr je velmi silný, a ve spojení s ambiciózním trenérem Itoudisem není důvod, aby Fenerbahçe nehrálo vysoko.

Efes. Bez trenéra Atamana a bez Miciće, který odešel prubnout NBA do OKC. Tým ale bude našlapaný, Larkin a Clyburn zůstali. S nimi i Beaubois, který prodloužil. Z Baskonie přišel rozehrávač Thompson (lídr Euroligy v asistencích v 22/23) a MVP turecké ligy minulé sezony Tyrique Jones. Pozor na ně!

Bayern. Na lavičku usedne bývalý kouč Realu Madrid Laso. A v týmu jsou tři úřadující mistři světa. Čekám jiný basketbal než pod Trinchierim. Rychlejší, útočnější, s volnějšími principy. Ale podobně jako Fenerbahçe, i Bayern je pro mě směrem k ambicím obtížně čitelný. S Ibakou, Edwarsem Bolmarem nebo Bookerem ale čekám v nové sezoně rozhodně lepší, než 15. místo z 22/23

Partizan. Zase by měli míchat kartami. Kdo ví, jak by to v minulé sezoně dopadlo, kdyby nedošlo k bitce s Realem Madrid. Možná bychom měli jiného šampiona. Obradovićův tým přišel o některé důležité hráče rotace – Papapetroua, Madara, Lessorta a Exuma. Přišli ale Kaminsky, PJ Dozier, Jaramaz, Ponitka. Není důvod, aby si Partizan nemyslel vysoko.

Crvena Zvezda. Prošli velkým množstvím změn. Pryč Vildoza, Campazzo, Dobrić nebo Petrušev. Přišli ale Napier a Teodosić na PG, noví SF – Giedraitis, Hanga, a Davidovac, a pod koš Simonovič a Tobey. Asi bude trvat, než se to sešteluje, ale myslím, že budou moc dobří. A o tom, že se na jejich palubovku nikomu moc nebude chtít, netřeba hovořit. A propó, oba bělehradské kluby budou v nadcházející sezoně hrát ve Štark Areně (kapacita přes 19 000 diváků).

Maccabi. Mohou se radovat z toho, že v létě neproběhla taková fluktuace v kádru, jako předešlé roky. Prodloužili Baldwina, Colsona, Browna, Sorkina, nebo Joshe Neboa. Co jméno, to pro fans dobrá zpráva. Navíc přišly i posily. Blatt na PG, a z Valencie Webb a Rivero. Páté místo z minulé sezony visí vysoko, ale ambice by přesně někam do této sféry mířit měly.

Žalgiris. Po slabších letech přišel velmi dobrý ročník 2022/2023, ve kterém byl Žalgiris takový, jaký ho známe a chceme vidět. Zejména v domácí hale urputný, nepříjemný, se skvělou obranou. V nové sezoně už bez tahouna Brazdeikise, který odešel do Olympiakosu. Kádr je pořád dobrý, ale vzhledem k sílící konkurenci to v této sezoně na play off stačit myslím nebude.

Baskonia. Dobrou zprávou pro fanoušky Baskonie je, že zůstává Markus Howard. A že navíc prodloužil. Klubu ale zamávali Giedraitis, Enoch nebo Homes. A hlavně Darius Thompson, to je velká ztráta. NA PG přišel Mannion z Virtusu a Miller-McIntyre z Gaziantepu. To je solidní náhrada. Závěr bych viděl podobný jako u Žalgirisu. Soupiska je slušná, ale konkurence směrem k play off je silnější.

Valencia. Hodně změn. Odešla ikona klubu Dubljević, v kubu nepokračují také van Rossom, Webb, střelec Prepelić, nebo atlet Rivero… Přišli sice někteří zajímaví hráči jako Davies, Ojeleye, a na PG Jovič. Na play off je to ale málo.

Bologna. Klub se ještě před sezonou rozloučil s renomovaným koučem Scariolem, neb se vedení nelíbilo, jak se kouč vyjádřil ke složení týmu a ambicím v nové sezoně. Virtus oproti minulému ročníku postrádá Weemse, Teodosiće, Jaiteha, Manniona nebo Baka. A pokud se ani s kádrem z minulé sezony nepovedlo dostat se do play off, upřímně si neumím představit, že by se to mělo povést v té nadcházející.

ALBA. Hodně ztrát. A bolestivých. Lo, Smith, Blatt. A hlavně Sikma. Kapitán a symbol klubu. Bude to náročná sezona, ve které bude do play off tuze daleko...

ASVEL. Hodně změn. Ale že by došlo k dramatickému vylepšení soupisky se říci nedá. V ročníku 22/23 byl ASVEL s 8 výhrami nejhorší. A kolem spodku se bude motat znovu, meta 10 výher se zdá být jako obtížně dosažitelná.

Závěr

Kdo dočetl až sem, a přečetl si specifikaci jednotlivých týmů, řekne si možná, že to úplně nevychází. Mně taky ne :-) V play off je osm míst, a týmů, které jsou označeny jako ty s vyššími ambicemi, minimálně na play off, je nějakých 11 nebo 12. Budiž to důkazem toho, že by Euroliga měla mít vysokou úroveň, a že by ji jako v minulé sezoně měla zdobit velká vyrovnanost.

Věřme tak, že se máme na co těšit!